ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Třebechovice pod Orebem je město v severovýchodních Čechách na Orlické tabuli, asi 10 km východně od Hradce Králové. Tajní nekatolíci v tomto městě a okolí, jejichž počet v 19. a na počátku 20. století vzrůstal v důsledku stěhování z venkova a později i přestupovým hnutím, se po vyhlášení Tolerančního patentu přihlásili k reformovanému vyznání a stali součástí sboru v Klášteře nad Dědinou. Již v padesátých letech 19. století usilovali místní o osamostatnění, ale z důvodů ekonomické slabosti k němu nedošlo. Osamostatnění bylo povoleno 5. května 1871. Po vzniku Československa sbor vstoupil do Českobratrské církve evangelické.

Faráři sboru:

1.  Ivan Fleischer  (1872-1894) - bydlel ještě v čp. 2, je pohřben na místním hřbitově

2.  Josef Čapek (1895-1939) - již v čp. 19 (současná fara),

synové Milíč (filozof na Karlově Univerzitě a po emigraci na University of Boston), Blahoslav (literární historik) a Vladimír (farář)

3.  Miroslav Růžička (1939-1950)

4.  Jan Miřejovský (1950-1958) - generální tajemník Světového svazu mládeže

  v Ženevě

5.  Miroslav Brož (1958-1984) - dlouholetý senior Královéhradeckého seniorátu,

později tajemník Synodní rady

6.  Alois Němec (1985-1993) - původně kazatel Církve bratrské

7.  Miloslav Lapáček (1996-2001) - jáhen, nyní v Borové u Poličky

8.  Filip Čapek (2002-2017) - pravnuk druhého faráře sboru Josefa Čapka 

  faráři sboru

     zleva: Jan Miřejovský, Josef Čapek, Miroslav Růžička, Miroslav Brož

O chod sboru se spolu se staršovstvem starali zvl. kurátoři Václav Podstata (1871-1879), Václav Dotřel (1892-1917), Václav Bahník (1919-1932), Jan Vraný (1934-1946), Jan Hájek (1953-1960), Karel Dvořák (1964-1970), Karel Kolář (1974-2003), Jaroslav Matuška (2003-2009), kurátorka Vlasta Durnová (2009-2011) a Milan Kolomazník (od 2011). 

KOSTEL

Sbor, usilující o osamostatnění, koupil stavební místo za 500 zl. již v roce 1861, ale protože stavba chrámu měla stát 70.000 zl., upustil od ní a pozemek zase prodal. Teprve druhý nákup v roce 1869 byl úspěšnější. Za 5.000 zl. byl koupen dům na náměstí, bývalá hospoda, v níž si sbor upravil modlitebnu a byt duchovního /dnešní čp. 2/. Modlitebna byla posvěcena 31. května 1871, byla však považována pouze za provizorní. Z důvodů toho, že prostor modlitebny nepostačoval /průměrná účast kolem 400 lidí a při bohoslužbách s večeří Páně až 1400 duší/, byl zakoupen pozemek naproti v čp. 20 ke stavbě nového chrámu. 

Dnešní čp. 20 stojí na pozemku, na kterém stával dům čp. 20 a také dům čp. 21. Po postavení evangelického kostela zůstalo kostelu pouze čp. 20 a čp. 21 bylo v roce 1933 přiděleno jinému domu. V roce 1777 je v majetku wdowy Swetlize a v roce 1812 Johanna Jandery. Potom byl až do roku 1855 várečný dřevěný dům v majetku staré měšťanské rodiny Barvířovské. Narodil se zde 3. 4. 1821 předčasně zesnulý básník a filosof Jan Barvíř. Jeho otec byl řezníkem, matka pocházela z třebechovického rodu Dariusových, kmotrem  mu byl  purkmistr Antonín Raaba  a měšťan Bílý. 

                                                                   evangelický kostel a fara  - historický snímek

Autorem návrhu nového chrámu pro život českobratrského sboru je A. Nový z Rychnova nad Kněžnou. V letech 1876–80 je postaven pseudorománský chrám s hranolovitou věží uprostřed průčelí. Jeho základní kámen byl položen 5. května 1876 a posvěcení proběhlo 6. července 1880 za účasti superintendenta Jana Veselého z Kláštera nad Dědinou. Stavba stála necelých 16.000 zl., truhlářskou práci velkým dílem dovedně provedl Jan Podstata z Třebechovic, jehož mistrovským dílem je krásná kazatelna. Pro nedostatek prostředků nebyly zakoupeny varhany ani zvony. 

K Husovu jubileu roku 1915 byly objednány tři zvony: nejprve větší, vážící 800 kg měl nápis” Jan A. Komenský – Jednoho jest potřebí”, prostřední, vážící 411 kg “Mistr Jan Hus – Pravda vás vysvobodí” a nejmenší, těžký 240 kg “Jeroným – Budiž věrný až do smrti”. Zvony byly sice dodány, ale nebyly ani zavěšeny, protože byly všechny tři zrekvírovány. Jen osobní intervencí faráře u vojenských úřadů se podařilo zachránit prostřední zvon “Mistr Jan Hus”,  a  ten byl 6. července 1919 zavěšen. Nové zvony byly zavěšeny na kostel v roce 1933. Zvonová slavnost se konala 6. července 1933. Tři zvony byly dodané firmou Herold z Chomutova a byly krásně sladěny. Rodina Jana a Emilie Cejnarových z Třebechovic zaplatila nejmenší zvon "Jeroným" ve váze 280 kg částkou 3690 Kč. Manželé Josef a Antonie Jánských z Bělče na památku své zlaté svatby roku 1931 věnovali na zvony 2000 Kč. Nejmenší zvon byl vyměněn také k vůli stejnému ladění. Největší "Jan Amos Komenský" vážil 870 kg, druhý "Mistr Jan Hus" 435 kg. Pomoc při této akci poskytli  Jaroslav Dotřel a Ing. Emil Pokora. Celkový náklad po přičtení úpravy ve věži a jiné byl 23.148,75Kč. Dnes je na kostele zavěšen pouze nejmenší zvon „Jeroným“, protože větší dva zvony byly v letech druhé světové války opět sebrány.

 interiér kostela s původní zákristií 

Chrám byl opravován v letech 1898 a 1904, varhany do něj byly pořízeny v roce 1906. Kostel byl nejprve vytápěn litinovými kamny a pak parním kotlem instalovaným ve sklepě fary v 50. letech /sloužil až do roku 2008/. V době instalace parního kotel byla zazděna levá zákristie, po níž zůstalo jen několik dobových fotografií zachycujících mistrnou řezbářskou práci obložení zděných oblouků. Dále byl kostel opravován v šedesátých a v sedmdesátých letech 20. století a znovu i s farou v letech 1994–5 při generální rekonstrukci za vydatné pomoci města a zahraničního Gustav Adolf Werk. Nová dlažba v apsidě byla položena v roce 1997-8 /stará je stále užívána jako schodiště na farní zahradě/ a renovace vstupních schodů byla provedena v roce 2007. V roce 2010 proběhla instalace nového plynového topení a kompletní rekonstrukce zákristie, která nyní slouží jako zázemí pro děti a mládež. 

Kostel slouží k pravidelným i mimořádným bohoslužebným setkáním sboru a dále pak ke koncertům a představením, které pořádají různé instituce a občanská sdružení. Mezi hlavní partery patří Středisko místní kultury, Ekumenický pěvecký sbor, Česká křesťanská akademie, Základní umělecká škola a Základní škola Třebechovice, YMCA Třebechovice ad. Benefiční koncerty organizované těmito i dalšími subjekty podpořily například práci institucí, jako jsou Diakonie ČCE, Pomozte dětem, Člověk v tísni, Dětský domov Veská, Salesiánské centrum Pardubice, Lékaři bez hranic ad.  

FARA

V průběhu stavby kostela byl zakoupen patrový dům vedle chrámu, který byl upraven jako fara, zatímco stará byla prodána. V roce 1926 byla fara natřena. V roce 1931 byla na faře zařízena koupelna a splachovací záchody. V březnu roku 1933 větrná smršť strhla severní střechu, oprava si vyžádala náklad 1565K. V roce 1951 bylo na faře zavedeno ústřední topení, protože některé místnosti kvůli velké vlhkosti dosud nebylo možné celoročně využívat. Topení bylo v roce 1984 přestavěno na plyn. V roce 2009 proběhla generální oprava celého přízemí fary za významného přispění města Třebechovice, Gustav Adolf Werk, firmy Kurýr Jarkovský a řady dalších dárců z řad členů sboru, z města a ekumeny. V roce 2013 byla vyměněna všechna okna.

Vůbec prvním majetkem třebechovického sboru byl nicméně hřbitov, založený v roce 1854 na Orebu vedle katolického hřbitova a rozšiřovaný v letech 1886 a 1892; další hřbitov v Bělči nad Orlicí sbor získal přifařením. Další hřbitov je v Nepasicích, kam byly převezeny také ostatky za kolektivizace zrušeného evangelického hřbitova na vyvýšenině nazývané Habřina. Všechny uvedené hřbitovy jsou dnes ve správě města Třebechovice a v případě Bělče ve správě místního obecního úřadu. 

                                       skupinová fotografie z konfirmace (farní zahrada)

Fara sloužila a slouží k řadě rozmanitých setkání. Po válce se tu scházelo sdružení žen, které své pletené, šité a háčkované výrobky zasílalo do oblastí postižených válkou, pravidelně se tu schází mládež, probíhají biblické hodiny, náboženství pro děti, setkává se tu střední generace, konají se zkoušky pěveckého sboru, který vedl  kurátor sboru Jan Hájek a od  roku 1988 tu probíhají zkoušky Ekumenického pěveckého sboru pod vedením ředitele Královéhradecké filharmonie Václava Dernera. Svá setkání a akce tu pořádá Česká křesťanská akademie a další organizace.  

DALŠÍ Z DĚJIN SBORU

Ke sboru v Třebechovicích měla původně patřit i Běleč nad Orlicí, tamní evangelíci však žádali o zřízení sboru v Bělči, a když neuspěli, přifaření k Třebechovicím odmítli. Proto k němu došlo až v roce 1876, kdy se Běleč nad Orlicí zároveň stala filiálním sborem. Jako kazatelská stanice trvá dodnes, bohoslužby se v Bělči konají jednou měsíčně. Další kazatelské stanice byly zřízeny v Kostelci nad Orlicí v roce 1921 (bohoslužby se tam konaly již od roku 1902) a v Týništi nad Orlicí v roce 1912; z první se v roce 1956 stal farní sbor, ve druhé se v současnosti konají bohoslužby čtrnáctidenně. V roce 1942 byla přifařena kazatelská stanice v Rychnově nad Kněžnou, která se pak stala součástí sboru v Kostelci nad Orlicí (1956), stejně jako v roce 1947 zřízená kazatelská stanice ve Vamberku. 

(z dostupných zdrojů zpracoval Filip Čapek)